VÝSTRAHY

*  Zavedení účinného šíření výstrah mobilními telefony pomocí systému Cell Broadcast

31. ledna 2024 na návrh ministra vnitra projednala Bezpečnostní rada státu soubor konkrétních opatření, která lze přijmout k posílení bezpečnosti. Komplexní vyhodnocení včetně systémových úprav předloží resort vnitra vládě během letošního léta.

*  Na nutnost přehodnocení situace s možností využití efektivního varování obyvatelstva přes mobilní sítě pomocí Cell  Broadcastingu upozornil 29.1.2024 v Lidových novinách Ivan Obrusník v článku "Sirény v krizových situacích nestačí". Řada států z EU už tento systém zavedla nebo zavádí. ČR tento moderní systém dosud odmítala. Ovšem právě chybějící efektivní systém šíření výstrah v okolí Filosofické fakulty při napadení střelcem chyběl. Úplný text tohoto článku následuje:

DISKUSE Lidových novin 29.1.2024

Sirény v krizových situacích nestačí

Při rozborech průběhu útoku střelce v budově Filozofické fakulty UK (FF UK) byly mimo zásah policie a dalších složek IZS diskutovány i možné problémy v krizové komunikaci ze strany těchto složek, mezi nimi také s vedením FF UK. Avšak velmi málo informací nebo prakticky žádné se zabývaly komunikací s občany a přímo varováním těch, kteří byli v době události přítomni nejen v napadené instituci, ale také v jejím nejbližším okolí. Tito občané zřejmě varováni nebyli. Střelec je mohl ohrozit, aniž by o tomto nebezpečí věděli, zejména když byl na střeše budovy FF UK.

Proč se stavem informování a varování přímo občanů vůbec zabývám? Situace během útoku střelce totiž ukazuje, že u nás prakticky nemáme vhodný plošný a zároveň rychlý systém varování, který umožňuje efektivnější hromadné informování občanů pohybujících se v oblasti krizové situace. Musíme se proto ptát – je systém pro varování občanů s výše uvedenými vlastnostmi vůbec v některé zemi k dispozici, a pokud ano, proč ho nemáme u nás?

Varovná zpráva pro milion lidí

Odpověď je ano, protože v řadě zemí EU, ve Spojených státech a v některých dalších zemích se v posledních zhruba třech letech takový systém již v praxi zkouší, nebo je dokonce v běžném provozu v rámci krizového řízení. Jedná se o tzv. mobilní vysílání (Cell Broadcast – dále CB), které umožňuje rozesílat výstražné zprávy najednou velkému počtu lidí, již jsou v daném okamžiku v oblasti ohrožení krizovou situací, jako je např. ohrožení teroristickým střelcem. CB systém komunikace je tedy hromadné vysílání výstrah pomocí mobilních sítí, které je ale na rozdíl od jejich běžného využívání (vysílání např. SMS zpráv z bodu do bodu) plošné. Zprávy se šíří z CB centra na předem zvolené věže pro přenos mobilního signálu, a to současně pro několik poskytovatelů mobilních služeb. Jinými slovy na rozdíl od běžných SMS zpráv posílaných individuálně specifickým příjemcům jsou CB zprávy poslány najednou všem mobilním telefonům občanů, kteří se ve zvolené oblasti právě vyskytují.

Jaké má tedy CB výhody? K těm hlavním patří doručení velkému počtu občanů najednou (i více než milionu), aniž by došlo k zahlcení či přetížení sítě, což se u běžných SMS zpráv často stává. Uživatelé si navíc nemusí pro příjem CB zpráv nic předplácet, což umožňuje příjem zpráv prakticky každému. Maximální délka CB zpráv 1395 písmen je obvykle dostatečná i pro poměrně dlouhé a podrobné zprávy oproti kratším běžným SMS zprávám. CB má univerzální podporu pro iPhony i telefony s operačním systémem Android. Uživatelé navíc nemusejí sdílet s nikým osobní či polohová data. Každé varování má své číslo a na mobilu se nikdy neobjeví stejné dvakrát, takže nedochází k rozčilování nad příjmem totožných varování.

Je zřejmé, že CB vysílání se hodí pro zvýšení bezpečnosti obyvatelstva nejen při situacích ohrožení teroristy, ale je univerzálně použitelné i pro celou škálu rychlejších krizových situací, kam patří přívalové povodně, velké požáry, vichřice, úniky radioaktivity apod. Při zavádění vysílání pomocí CB může stát nařídit tento krok legislativním opatřením nebo na základě smluvního jednání s poskytovateli mobilních služeb.

Potřebné rozšíření

Výše uvedené vlastnosti šíření varování pomocí CB jsou důvodem pro zavádění tohoto systému krizové situace v řadě zemí. Důležité je prosazování CB v EU, která přijala direktivu s doporučením pro členské země, aby nový systém šíření výstrah pomocí CB zavedly, pokud možno, do poloviny roku 2022.

Česká republika se na základě doporučení resortu vnitra prozatím rozhodla systém šíření výstrah pomocí CB nevyužívat s tím, že nám vyhovuje dosavadní systém s využitím sirén a běžných SMS zpráv. Domnívám se, že je to škoda a že určitě stojí za to možnost využití CB pro hromadné šíření výstrah znovu zvážit. Zrovna střelba v budově FF UK ukazuje, že by CB mohla při šíření výstrah a informací občanů pohybujících se v okruhu kolem střelce výrazně pomoci.

Pro rozhodnutí, zda budeme systém CB využívat, by kromě nové analýzy resortu vnitra (po diskusi i mimo tento resort) napomohlo získání informací o zavádění systému CB z některých evropských zemí (Francie, Německo a další), které již tento systém používají. Samozřejmě bude výhodné kombinovat vysílání výstrah pomocí CB s existujícím šířením zpráv sirénami, rádiem, televizí i klasickými SMS zprávami. Ale rozhodně jsou CB zprávy přínosné zejména pro varování při rychlých krizových situacích.

IVAN OBRUSNÍK

Český národní výbor pro omezování následků katastrof

Autor je emeritní ředitel ČHMÚ

*  Další článek, který vyšel 31. ledna se podrobněji zabývá shrnutím situace a reakce státu na bezprecedentní událost na Filozofické fakultě. Bezpečnostní rada státu projednala  31. ledna 2024 návrh ministra vnitra materiál, který obsahuje 33 opatření pro zlepšení bezpečnostní situace, který obsahuje celkem 33 opatření. Mezi nimi je i zavedení Cell Broadcastu pro zlepšení šíření varovných informací (viz přiložený text).

Ministr vnitra představil nová opatření pro případ hrozby, hasiči mají za úkol zajistit cell broadcast

31.01.2024 20:00, 01.02.2024 18:02

Česká republika

Shrnutí situace a reakce státu na bezprecedentní událost na Filozofické fakultě. To obsahuje materiál, který 31. ledna 2024 na návrh ministra vnitra projednala Bezpečnostní rada státu. Jedná se o prvotní soubor konkrétních opatření, která lze přijmout k posílení bezpečnosti. Komplexní vyhodnocení včetně systémových úprav předloží resort vnitra vládě během letošního léta.

Materiál vypracovaný ve spolupráci s ministerstvy školství a zdravotnictví shrnuje aktuálně dostupné informace a představuje 33 opatření, která už na základě předběžného vyhodnocení plánují jednotlivé složky začít plnit nebo už plní. Jde o opatření na straně Ministerstva vnitra, policie, hasičů a ministerstev školství a zdravotnictví směřující k dalšímu zvýšení efektivity v současnosti již fungujícího systému.

Úkoly pro hasiče

• Revize vybraných měkkých cílů se zpracovanou potřebnou digitální dokumentací, kterou bude reálné poskytnout pro zásah policie.
• Zavedení systému cell broadcast pro varování a informování obyvatelstva.
• Aktualizace stávajících pravidel a cvičení pro obsluhu Center tísňové komunikace na lince 112 na základě zkušeností z mimořádné události.

Prvním opatřením by mohlo být prosté zpřístupnění dokumentace zdolávání požárů kolegům od policie. Ta se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Pro velkou řadu objektů jsou tak u hasičů připraveny půdorysné plány objektů se vstupy a riziky. Ty by mohly pomoci při plánování taktiky policistů.

Cell broadcast

Z pohledu špičkových odborníků s mezinárodními zkušenostmi nás významně zaujala technologie cell broadcast, kterou dobře známe právě ze zahraničí. V Česku využívaný systém varovných SMS má pro účely varování obyvatelstva z podstaty samotného systému řadu nevýhod.

Cell broadcast – tedy něco jako vysílání buňky – je způsob, jak v jeden okamžik odeslat zprávu na všechny aktivní mobilní telefony na konkrétním vysílači a to ne obyčejnou negarantovanou krátkou zprávou, ale přímo na displej mobilního telefonu. Naprostá většina současných přístrojů tento způsob podporuje.

Velmi podstatnou vlastností cell broadcastu je, že není ovlivněn provozem sítě, na rozdíl od SMS tak dorazí právě i v rizikových situacích bez ohledu na vytížení operátorů. Teoreticky dokáže oslovit miliony uživatelů v řádu sekund, zároveň se vyznačuje unikátním zvukem a využívá i vibrace.

Cell broadcast zároveň není snadné podvrhnout, na rozdíl od SMS ho mohou využívat jen autorizované osoby. Systém podporuje zprávy o délce až 1395 znaků v závislosti na kódování, může obsahovat odkazy na web a průběžně reagovat na aktualizace.

Současný stav varování

V Česku již několik let bezchybně funguje systém Výstražných SMS, který stát požadoval vybudovat pro krizové situace přibližně před 4 roky na základě požadavku EU.

Podle Jiřího Grunda, prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí, se však již více jak dva roky na straně státu řeší příprava prováděcí vyhlášky, která stále není hotová. Mimo jiné má řešit i způsob úhrad za využívání této služby tak, jak požaduje zákon.

Zřízení této služby stálo jen v investičních nákladech mobilní operátory desítky milionů korun. Cell broadcast pracuje na jiném principu a využívá jiné technologie než služba Výstražná SMS. Každá z těchto technologií určených pro varování obyvatel má své plusy a mínusy a její využití je vhodné pro různé typy situaci či incidentů.

Odborný seminář představí nové možnosti

Asociace provozovatelů mobilních sítí chce podle Grunda odstartovat odbornou debatu na téma dostupných metod výstražných hlášení prostřednictvím mobilních telefonů. Připravuje v tomto směru analýzu, která aktuálně dostupné technologie představí, popíše jejich fungování a účely použití. Přibližně na konci prvního kvartálu roku 2024 proběhne odborný seminář, na který budou pozvány všechny zainteresované subjekty, pro které je téma profesně zajímavé.

Implementace každé technologie znamená nutnost investic do infrastruktury. V případě Cell Broadcast půjde pravděpodobně o investici dvojího typu – jednak na straně složky IZS, která bude systém obsluhovat, tak současně na straně každého mobilního operátora. Ten bude muset vytvořit v každé mobilní síti propojovací body na tuto službu.

Vedle toho budou muset do hry vstoupit kromě operátorů a IZS i výrobci operačních systémů iOS a Android, aby využití této služby "odemkli" pro Českou republiku.

V tuto chvíli jsou však podle Jiřího Grunda všichni na samém počátku debaty. Nejprve je třeba projít procesem pečlivé analýzy a zhodnocení přínosů již dnes implementovaných řešení a podívat se podrobně i na reálný potenciál přínosů možných inovací. V tomto směru již odborná debata se složkami IZS probíhá a bude i dále pokračovat.

* Výstrahy o hydrometeorologických extrémech přímo do mobilů

Díky chytré komunikační síti MUNIPOLIS se výstrahy před nebezpečnými jevy dostanou do mobilů Čechů.

V Praze 4. 10. 2022. Do chytré komunikační sítě MUNIPOLIS, která spojuje samosprávy a státní instituce s již více než 700 tisíci Čechy, míří po datech z Integrovaného záchranného systému nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky také informace z další klíčové státní instituce.

Nově se do ní zapojuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který bude s občany sdílet i touto cestou aktuální informace o počasí, stavu klimatu, hydrologii nebo kvalitě ovzduší. Výstrahy před nebezpečnými hydrometeorologickými jevy se tak mohou dostat přímo do stovek tisíc telefonů registrovaných uživatelů.

Podrobnosti jsou uvedeny v tiskové zprávě ČHMÚ  

* Hydrometeorologické výstrahy poskytuje nepřetržitě  Výstražná služba

  Českého  hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)

* Radarové informace o srážkách, rovněž z ČHMÚ

* Meteoalarm - Výstrahy na extrémní počasí v Evropě